Recentní sádrovec prohořelého odvalu Dolu Václav v Orlové

8. srpna 2012 v 16:45 | Michal Tkáč
Velké náhody nás často přivádí k objevům v různých oborech. Ne jinak tomu bylo i při nálezu lokality sádrovce v Orlové, v bývalém areálu Dolu Václav, kam mě přivedl zájem o pevnostní objekty. Letmým pohledem jsem zavadil o kus strusky, porostlý zajímavými čirými kostrovitými krystaly. A koloběh zkoumání se roztočil.

HISTORIE
Důl Václav, původně Důl Alpineschacht, v Orlové byl založen roku 1899 Rakouskou Alpinskou montánní polečností, původně na průzkumné jámě č. 1. Tato společnost vznikla r. 1881 z akciové společnosti Innerberger Hauptgewekschacht, ke které přešel majetek kutného pole hraběte Harracha v Porubě, Orlové a Heřmanicích roku 1871. Těžba započala roku 1901 a mezi místními obyvateli byla tato šachta známá jako Alpinka. Roku 1926 tuto šachtu odkoupil československý stát a roku 1929 ji na počest svatováclavského milénia přejmenoval na Důl Václav. Následně byla několikrát v historii převedena a sloučena v různá pracoviště. Vlastnické právo přešlo dne 18.9.1938 na Zbrojovku Brno, 1.5.1942 na společnost Severní dráhy Ferdinandovy. V roce 1945 byl podnik znárodněn a následně začleněn do n.p. Ostravsko-karvinské doly. 1.1.1955 byl k dolu Václav přičleněn důl Evžen. 1.1.1963 byl také přičleněn důl Žofie a společný podnik byl pojmenován Důl Československý pionýr, který se v roce 1970 stal jedním ze závodů n.p. Dolu Julius Fučík.


Těžilo se kvalitní černé uhlí v porubských a jakloveckých vrstvách v polostrmých a strmých slojích o dobývací mocnosti 0,6 - 5 m. V roce 1909 byla uvedena do provozu koksovna, kde se zpracovávalo vytěžené uhlí. Původně měla jednu baterii Otto-Hoffmann a výrobu síranu amonného. Při modernizaci roku 1921 zde bylo postaveno 40 pecí Koppers a roku 1930 zavedena rafinace benzolu. Výroba byla zastavena roku 1946 pro zastaralé zařízení a téhož roku byla koksovna zrušena. Celkově bylo vytěženo 12,518 mil. tun černého uhlí. Nejvyšší těžba byla v době okupace v letech 1940-44 a následně v letech 1958-1966. K dolu byla zřízena i železniční vlečka vystavěna roku 1905-1907. Důlní pole o rozloze 474 ha bylo otevřeno výše zmiňovanou těžní jámou č. 1, která se začala hloubit již v roce 1898 a dosáhla konečné hloubky 659,52 m. Jáma č. 2 se začala hloubit v roce 1900 a byla vyhloubena do 590,26 m. Podnik také postavil pro své zaměstnance hornickou kolonii, skládající se z 36 domů postavených mezi lety 1900-1921. I tomuto dílu se nevyhla neštěstí. V letech 1961 a 1965 došlo k výbuchům při trhacích pracích, při nichž nebyl nikdo zraněn.V roce 1966 při ujetí počvy zahynuli tři pracovníci a jeden byl zraněn.

Po vytěžení zásob roku 1967 byla těžba ukončena a 1973 byl důl uzavřen. Obě jámy byly zasypány v roce 1973 a opatřeny železobetonovou zátkou s vývodem pro odběry vzorků plynů a část budov v areálu byla stržena.

Některé z ponechaných budov byly zařazeny pod ochranu jako národní kulturní památky. Dne 20.5.1996 zde byly původně zařazeny pod položkami "Areál jámy Alpineschacht (bývalý KAVOZ)"- správní budoba, kotelna a strojírna. Později byly kotelna a strojírna ze seznamu vyňaty pro havarijní technický stav, který byl zapříčiněn nedostatkem financí a postupným demolováním nepřízpusobivými občany. Došlo k demolici těchto objektů a započalo se s rekultivací blízkého odvalu. Ke kotelně patřil i komín, který byl odstřelen (více ZDE). Dodnes slouží správní budova jako sídlo soukromé firmy a je stále vedena na seznamu kulturních památek.

Podél železniční vlečky byly ve válečných letech postaveny lehké pevnostní objekty německé provenience, které byly po 2. sv. válce užívány lidovými milicemi k výcviku. Tyto objekty byly pozorovatelny Luftschutz (protiletecká ochrana). I tyto objekty byly při rekultivaci strženy. Více informací ZDE.

ODVAL DOLU VÁCLAV
Odval hlušiny ležící mezi těžní jámou a silnicí Orlová-Rychvald-Ostrava je v současné době rekultivován společností DIAMO, s.p. Zájmová oblast má rozlohu 7 ha a celá rekultivace byla rozdělena na 2 části. Na odval byly v minulosti vyváženy hlušina z těžby a popel z kotelny, které v minulosti zahořely a odval tak částečně prohořel. Při rekultivaci byly zjištěny také ropné produkty. Tyto ropné produkty zpomalily postup rekultivace. Pod odvalem vyvěrá pramen, který byl sledován na obsah ropných látek a jiných prvků.

Areál je dle dostupné dokumentace rozdělen na hlavní těleso odvalu (HTO), zabírající areál dolu a větší část odvalu, kde se prokázala kontaminace ropnými látkami, a stará prohořelá část (PČO), která není zasažena kontaminací, zůstává na místě jako protihlukový val a je zdrojem nálezů.

V budoucnu se počítá s dokončením technické rekultivace, zavezením vrstvou zeminy a následnou biologickou rekultivací spočívající v zatravnění a částečném zalesnění plochy. Ve výhledové době se s rekultivovanou plochou počítá jako s průmyslovou zónou pro podnikání v lehkém průmyslu.



LOKALITA
Lokalitu najdeme v Orlové-Porubě u arálu bývalého dolu Václav (GPS dle Mapy.cz: 49°51'8.746"N, 18°24'21.440"E). Příjezd k lokalitě je neomezený a lokalita je volně přístupná. Je však nutné zachovat obezřetnost, neboť se areál nachází v rekultivaci a je zde reálné riziko úrazu či sesuvu svahu. Není nutné nijak odval prokopávat. Zcela dostačující je povrchový sběr.


Nálezy sádrovce (CaSO4 . 2H2O) se nachazí na straně ponechaného prohořelého odvalu ze strany areálu, který funguje jako val podél komunikace Orlová-Rychvald-Ostrava. Nalezneme zde většinou kostrovité krystaly přisedlé na podložkách ze strusek, hlušiny apod. V jemnějším materiálu můžeme nalézt monokrystaly, čiré či zabarvené částicemi okolních hornin, ve velikosti do 2 cm. Monokrystaly mají většinou klasický tvar krystalů s převažujícím pinakoidem {010}, méně pak s převládajícím prismatem {110}, ale nalezneme i tvojčatění, např. vlaštovčí ocasy.






ZÁVĚR
Celkově se zde dají nalézt velmi pěkné a sympatické krystaly sádrovce. Nejpěknější čiré dokonalé krystaly nejsou žádnou vzácností, musíme však hledat v jemném materiálu práškovitého charakteru. Běžně se však setkáme s kostrovitě vyvinutými krystaly, signalizující velmi rychlý růst. Vzhledem k prohoření haldy je v materiálu odvalu jistě velké množství sirnatých prokuktů hoření, které zapřičínily vznik sádrovce na této lokalitě. Běžný povrchový sběr je zcela dostačující a není nutné lokalitu narušovat výkopy, neboť materiál je obnovován srážkovou erozí.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.