Bechlejovice u Děčína

18. dubna 2012 v 17:12 | Michal Tkáč


Sběratelská sezóna je v plném proudu a já se po doléčení bolavého kotníku shodou náhod ocitl ve světově známé lokalitě Bechlejovice u Děčína. Je s úsměvem, že se spíše častěji dostanu na vzdálené lokality, než abych prohledával okolí svého bydliště- zajímavá ironie… Tato lokalita je proslulá svými nálezy fosilní třetihorní flóry a velmi kvalitních otisků žab ve všech stádiích vývoje, unikátních ráčků rodu Bechleja a zbytků krokodýlů a hlavně jejich zubů. Navíc se zde zachovaly takové detaily živočichů jako jsou vakovité plíce, kloaka, oční a kožní pigmenty a hlenové žlázy.



Lokalita Bechlejovice je součástí NPP Březinské tisy, která je vyhrazena pro porost tisu červeného, který je zde dle všeho původní a i v historii byl místními obyvateli využíván. Tis roste na tzv. Bechlejovické stěně. Osobně doporučuji pokusit se zdolat náročné převýšení a navštívit hranu stěny, hluboké cca 50 m a vychutnat si úžasný výhled do okolí a naprostou samotu. Teď na jaře zde najdete rozkvetlé porosty podléšek, sasanek a petrklíčů. Vzhledem ke svému statusu je nepřípustné poškozovat rostlinný porost, rozdělávat ohně nebo provádět výkopové práce.


Lokalita se nachází v zářezu potoka, na který narazíte po vstupu do Březinských tisů od Březin u Děčína. Tento potok následujte a spolehlivě vás dovede na lokalitu. Na místě se nachází diatomové břidlice, které jsou samy o sobě vynikající fosilizační materiál. Tyto břidlice vznikly nahromaděním křemičitých schránek rozsivek (Diatomeae), které jsou vázané na mělké vody, kde mohou fotosyntetizovat. Navíc zdejší břidlice obsahují velký podíl fosilní organické hmoty, která ji zařazuje mezi hořlavé břidlice. Při pokusu doma nad sporákem sice vzorek nevzplanul, ale byl cítit charakteristický zápach po spáleném uhlí.



Z geologického hlediska zde bylo před zhruba 24 miliony lety v oligocénu mělké jezero, jehož podloží bylo následně postvarijskou činností rozlámáno na kry a různě vyzdviženo, a následně zakonzervováno výlevy čedičových hornin, které obsahují dutiny s typickou zeolitovou mineralizací.

Přímo na lokalitě jsme odkázání pouze k povrchovým sběrům, vzhledem k ochraně oblasti. I přesto lze najít drobné kousky horniny, jejichž sběr lokalitu nijak neohrožuje. V diatomitu se dají často nalézt semena a části i celé listy rostlin, hlavně javorů, olší, růží, bříz, hlohů apod. Osobně jsem měl štěstí, že po jarním tání a následném rozvodnění potoka byl svah podemletý a následným mírným sesuvem se obnažila vrstva suti s většími kousky diatomových břidlic. Ke sběru bych doporučil spíše malou ostrou sekyrku než kladivo. Hornina je dobře štípatelná a měkká.
















 

2 lidé ohodnotili tento článek.