Průmyslová halda „Sodovka“ v Petrovicích u Karviné

7. ledna 2012 v 18:53 | Michal Tkáč
Velkou náhodou jsem získal informace o petrovické haldě. Kolem této haldy procházím do blízké školy DAKOL a z cesty vypadá jako kus skály. Říkal jsem si, že se na ni jednou vrhnu, ale bez bližšího prozkoumání jsem věděl "pouze o skále". Po zjištění, že se jedná o průmyslovou haldu z chemické výroby se zdála návštěva neodkladná. Pracovně jsem ji nazval "Sodovka" díky historii jejího vzniku.

HISTORIE
V červenci roku 1852 byla zprovozněna továrna na sodu. Továrna na výrobu sody byla založena šlechticem Jindřichem Larische-Mönnichem, který se zasloužil o rozvoj průmyslové výroby na Karvinsku. Mimo jiné také založil továrnu na hliněné zboží v Horní Lutyni, továrnu na zinkové barvy v Petřvaldě, sklárnu v Karviné či cukrovar v Horní Suché. Zasloužil se i o rozvoj uhelných dolů.
Továrna v Petrovicích byla zřízena primárně k výrobě sody, která byla ceněnou chemikálií v domácnostech, lékařství, průmyslu apod. S rostoucími znalostmi chemie, jejich uplatnění ve výrobě a zaváděním nových technologií byla výroba chemikálií postupně rozšířena na kyselinu sírovou, dusičnou a chlorovodíkovou, modrou a zelenou skalici, chlórové vápno a fosfátová hnojiva, hydroxid sodný, Glauberovu nebo hořkou sůl a jistě mnoho dalších. Podnik fungoval až do roku 1958. Z výroby sody vznikal odpad, který byl skladován v sousedství podniku. Zda tak bylo učiněno pro finanční náročnost odvozu odpadu nebo z pohodlnosti je otázkou.

HALDA
Halda se nachází vzdušnou čarou příbližně 500m Z směrem od vlakového nádraží Petrovice u Karviné, naproti podniku Bekaert Petrovice, s.r.o., GPS 49°53'40.366"N 18°32'35.682"E (dle Mapy.cz).




Z dostupných zdrojů je informací o této haldě velmi málo. Blíže se jí zabýval doc. RNDr. Josef RUSEK, DrSc ve své práci Síla sukcese- Vývoj půdy na haldách chemické továrny a jiných. Zde se dočteme:
"Na haldách bývalé chemické továrny na výrobu kyseliny sírové, solné, dusičné a sody v Petrovicích u Karviné byla studována primární sukcese půdní mezo- a mikrofauny, rozvoj vegetace a forem humusu. Chemicky extrémní substráty hald byly dvojího typu: 1) červený typ z pyritových výpražků (obsah > 50% Fe2O3, pH=4,7) a 2) bílý typ obsahující až 73% CaCO3, pH=7,4. V druhém roce odběru vzorků (1978 a 1979) byly haldy červené staré 15 a 25 let a haldy bílé 15, 25 a 60 let, na jih od tovární haly byly patnáctileté bílé i červené substráty navršené do 2m vysokých a 5m dlouhých hromad, či shrnuty do mírných západních svahů s retardovaným sukcesním vývojem (splachy substrátových povrchů dešťovou vodou)."
Podle této dostupné částečné chemické analýzy je zřejmé, že se halda skládá především z vápence. Terénním průzkumem jsem v materiálu zjistil i drcené uhlí, červeně až červenohnědě zabarvené polohy oxidů a hydroxidů Fe (dle Ruska pyritové výpražky) a zápach i žlutá hnízda na čerstvých vzorcích poukazoval na síru.
Tyto indície nás můžou dovést i k výrobnímu procesu sody:
  • Na chlorid sodný (kuchyňská sůl) se působí koncentrovanou kyselinou sírovou za vzniku síranu sodného a kyseliny chlorovodíkové:
2 NaCl + H2SO4 → Na2SO4 + 2 HCl
  • Síran sodný se poté smísí s uhličitanem vápenatým (vápencem) a uhlím a taví se v peci:
Na2SO4 + CaCO3 + 2 C → Na2CO3 + 2 CO2 + CaS
  • Z vychladlé taveniny je poté uhličitan sodný vyloužen vodou.
Tento proces výroby vypracoval lékař a chemik Nicolas Leblanc na základě ceny vyhlášené roku 1775 francouzkou akademií věd.
K procesu výroby sody ze soli je tedy nutná kyselina sírová, která se v té době získávala především:
  • pražením pyritu nebo markazitu:
4 FeS2 + 11 O2 → 8 SO2 + 2 Fe2O3
  • nebo pražením sulfidu železnatého (pyrhotin) či jiných sulfidů:
4 FeS + 7 O2 → 4 SO2 + 2 Fe2O3
  • Druhým krokem je oxidace oxidu siřičitého na oxid sírový. Při této reakci se jako katalyzátoru dnes používá oxidu vanadičného V2O5 :
2 SO2 + O2 → 2 SO3
  • Nakonec reakcí oxidu sírového s vodou vzniká kyselina sírová:
SO3 + H2O → H2SO4
Dále tuto haldu okrajově zmiňuje Bc. Eliška Szczygielová ve své práci Vybrané antropogenní tvary reliéfu v povodí Petrůvky, která se zabývá ovlivněním terénu lidskou činností.

Zajímavostí je, že v úpatí haldy byl ve válečných letech 1938-1945 vybudován jednoduchý úkryt, který nejspíše sloužil pro zaměstnance sodárny. Jedná se o esovitě zahnutou chodbu, vyzděnou pálenými cihlami a končící nezajištěnou nevelkou komorou. Vstup je od strany silnice směrem k továrně, jsou patrné zbytky oplechování a přístup není nijak omezen. Ve vnitřním prostoru je naneseno mnoho odpadků a dřevěných trámů a desek. Na stěnách probíhá nezřetelná krystalizace roztoků z dešťové vody prosakující haldou.



SOUČASNOST HALDY
Halda je umístěna v okrajové části obce, možná proto je obecné povědomí o této haldě minimální a to i u místních obyvatel. I přesto je vrchol haldy využíván mládeží pro freestyle cyklistiku, jsou zde lavičky z kmenů a ohniště, a to i v úpatí haldy v severní části. V současnosti má halda tvar přibližně obdelníkového tvaru 80x60 m a mocnosti až 15 m. V jižním směru pokračuje nehluboké uložiště popele, odpadků a sutin zhruba polovičních rozměrů. Celé dílo je zarostlé vedetací, nejčastěji vrby a břízy, dále také lísky, lípy, topoly, v okolí buky, duby, třešně. Halda je porostlá travinami a občas i bylinami, najdeme zde mnoho mechů a lišejníků.
Materiál, ze kterého je halda složena, je silně porézní a nasákavý, dá se předpokládat, že i v suchém období je dost vlhký. Celá halda je jakoby ve skořápce, složenou z vysrážených minerálů. Samotný materiál je rozpadavý a drobivý, při schnutí je toto patrnější (dochází k odparu vody a zmenšení objemu).
Na vrcholu haldy, v místech, kde nedochází k odnosu materiálu deštěm, je vrstva humusu, kterou se zabýval ve svých pracích doc. RNDr. Josef RUSEK, DrSc. V abstractu práce Síla sukcese- Úloha půdních živočichů v sukcesi se dovíme: "...během 84 let primární sukcese se vytvořil téměř 10 cm hluboký humusový horizont, ale s méně rozrůzněnou strukturou kvůli absenci některých skupin půdních organismů (např. anektických druhů žížal) a jílových minerálů..."

ZÁVĚR
Halda je zajímavým pozůstatkem průmyslové výroby regionálního významu. Předpokládám, že na haldě nebyl doposud proveden žádný geologický a mineralogický výzkum. Chemické pochody haldy jsou jistě ovlivněny čistotou výroby sody a přítomností zbytků, která vstupují do chemických procesů. Toto by jistě stálo za prozkoumání, třeba jako námět na bakalářskou práci. Je také s podivem, že se o díle nezmiňuje ani obec samotná. Halda by se mohla stát zajímavým turistickým naučným cílem Petrovic, s informační tabulí týkající se nejen historií vzniku haldy, ale i geologií a mineralogií, ekologií, přítomnou sukcesí a také vzniku primárních půd na haldě.



 

6 lidí ohodnotilo tento článek.